Strážce plamene
===============
FJste v tom po krk
i když nevinnCě,
informovala mě věštDmikyně,
řekla, ať to pána nelekáC,
ale kdosi jede z dalekFa.
FVidím ženu, jak se blíží tCmou,
dlaně horké, hlavu ohnivDmiou,
no a Vám je zřejmě souzenCé,
stát se strážcem toho plamenBe.
BŽertujete jaksi třeskuAmitě,
tady máte, já jdu na kuGmitě,
řekl jsem jí dávno odevzdBmián
nevyhnutelnosti chladných rFán,
než mě ale k ránu objal chlaCd,
zkoušel jsem si do tmy malovDmiat,
ženské tělo lehce schouleBminé,
vedle strážce svého plameneF,
než mě ale k ránu objal chlaCd,
zkoušel jsem si do tmy malovaFt...
Jak mě svírá úsvit z ocele,
nepozvána vchází neděle,
a já dávám ruce za hlavu,
plnou názvů měst a přístavů.
Žije v Čechách nebo zámoří?
Odkud přijde, kdy se rozhoří?
Oheň, který vede ztracené,
ptám se právem strážce plamene.
Vrabci, který hopsá po římse,
zdá se, že už brzo zblázním se,
Proto na něj křiknu z plných plic,
kratochvíle z pouti a nic víc.
Kdo by věřil, že se blíží tmou,
zrovna sem ta s hlavou ohnivou,
a že právě mně je souzené,
stát se strážcem toho plamene.
Než mě ale k ránu objal chlad,
zkoušel jsem si do tmy malovat...
|
Lucie Bílá:
Lucie Bílá:
Lucie Bílá:
Karel Gott:
Petr Hapka:
