1. Jak vCítr volný jsem, co fouká do polí,
jak Londonův Bílý den, vrabci a sFokolCi,
hDmi7m, F sokolCi, volný jsDmi7em F jak sokolCi.
Tak volnou mysl mám vysoko v povětří
a občas bývám sám a křídla nešetřím,
hm, nešetřím, bývám sám a křídla nešetřím.
®: KdEmio se bojí, snadno spadne, Fodvážnému štěstí přeje vCíc,
lAmiétám v noci, létám za dne, vFe dne slunce, v noci půlměsCíc,
z tEmié výšky se zdají malé stFarosti a můra netlačCí,
nDmia papír pak pFíšu stále vD7erše, dokud ruka postačGí.
= 1.
Jak listy na podzim když z výšky padají,
tak měkce jako stín se snáším potají,
hm, potají, jako stín se snáším potají.
®:
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
