Dál,
od lásky prý dál,
slepý je, kdo vzplál,
zamilovaným,
zrak prý zastře dým,
nevěř očím svým.
Znám,
co je láska, znám,
příliš vratký prám,
prý, když pluješ s ním,
zrak ti zastře dým,
nevěř očím svým.
Týdnů pár
mně hřál tvé touhy žár,
a bylo to krásné žít.
Jak však znám,
tvá láska je ta tam,
jak jenom pláč mám skrýt.
Sám,
zůstáváš-li sám,
kouř tě poutá k tmám,
žít, když nemáš s kým
pak tvůj zrak zastře dým,
nevěř očím svým.
Sám,
zůstáváš-li sám,
kouř tě poutá k tmám,
ó, žít, když nemáš s kým
pak tvůj zrak zastře dým,
nevěř očím svým.
|
