Pražce
Kocůr
1. D#Znát, chceš znát místa, Fkde můj svět stál,
D#jít, za mnou jít možná Fsám by ses bál,
sám D#víš, co říct, na co Fnemám se ptát,
jako C#autíčko na klíček, kCmiterý se utopit Fmá,
nechtěj C#hledat, co hluboko Cmileží, co nosím jen Fjá.
®: FMalinkej kocourek usíná v košíku, klubíčko snů leží s ním,
s malinkou holčičkou dováděl celý den, celý den byl její stín,
Ckoukejte na toho mizeru, pod fouskem skrývá, co vidím jen já,
PFrovázek s mašlí mu na chvíli seberu, když hravou náladu má.
2. Hrát, jen hrát, chce si se mnou jen hrát,
tím víc, čím míň o něj přestávám stát,
strach má, že já jenom s tebou chci snít,
když mi vyprávíš o tom, co mohlo i nemohlo být,
co se může stát, když mi řekneš: mám tě rád.
®: Tančíme valčíček na čtyři doby a život jde okolo nás,
daleko necháme falešný sliby, jen s námi se zastavil čas,
náš svět je schovanej, na klíček zamčenej, nikoho nepustím dál,
nikdo sem nepatří a nikomu nevěřím, i kdyby na můj cit hrál.
3. Sníh, jen sníh smí se kolem nás nést,
hrou, svou hrou může hlavy nám splést,
kdo ví, co říkám, mizí rychle jak dým
v rámech okenních, na sklech umytých, co s tím,
á ...
|
