Hrajem šachy - dáma D na B5,
černý jezdec přišel dámě vstříc,
v klubku pěšáků se cítí lépe,
ona ví, že chci jí dávno říct:
Má bílá královno,
přestaň chtít všem dávat mat,
černou a bílou barvu znáš,
kdy jak růže zčervenáš?
Hrajem šachy, já jsem zřídka vítěz,
říkáš - láska není volný styl,
býváš svéhlavá jak velký dítě,
výhra v lásce nemá být však cíl.
Má bílá královno,
přestaň chtít všem dávat mat,
černou a bílou barvu znáš,
kdy jak růže zčervenáš?
Stotisíckrát už přestal jsem hrát,
ale nechci to vzdát,
nechci to vzdát.
Hrajem šachy - dáma D na B5,
v hradbě figur se ti líbí žít,
to je velká chyba dívek v létě,
šachy do života nepatří.
Má bílá královno,
přestaň chtít všem dávat mat,
černou a bílou barvu znáš,
kdy jak růže zčervenáš?
Hrajem šachy místo hrátek v trávě,
místo mazlení se v proudu řek,
to je na co máme léta právě,
to je na co máme správný věk.
Má bílá královno,
přestaň chtít všem dávat mat,
černou a bílou barvu znáš,
kdy jak růže zčervenáš?
Stotisíckrát už přestal jsem hrát,
ale nechci to vzdát,
nechci to vzdát.
|
Stanislav Hložek:
Iveta Bartošová:
