|
|
Znouzectnost - Balada o pošahaném andělíčkovi Znouzectnost - Balada o pošahaném andělíčkovi |
| U svatýho Bartoloměje teť už se vůbec nic neděje
Ve středověku to bylo jiný, vždyť žili taky jiný lidi
A měli jiný starosti a jiný radosti
A jinou mentalitu a jinou brutalitu
A mámy děti strašívaly čertem nebo bílou paní
kulhavou klekánicí, všechno bylo jiný
Jen pověsti přetrvaly o podivných věcích
o podivných postavách za měsíčních nocí
I v Plzni takový místo je, chodíme všichni kolem nějTo když nám smůla dupe na paty, to když nám není hej
Tak pohladíme andělíčka na mříži Olivetské hory
"andělíčku, můj strážníčku" mě smutek trochu bolí
A kdysi sem lidé putovali z Bavor, dokonce z Rakous
prý se tu uzdravovali, říkal jeden Francouz
Kdo tam koště položil, nežidů se zbavil
Kdo tam berly postavil, dokonce sám chodil
A kdo odtamtud něco vzal, se zlou se potázal
kdo berlu, nic moc nekoukal, raději se odbelhal
A stříbrný andělíček na starý mříži
se na nás trochu šklebí, co je pravda, to jen on ví
|
| |
Znouzectnost:
Žebřík:
Plexis:
