Hedy, chceš-li můžeš se ptát,
kde spí bílý den,
Hedy, smíš mi hádanku dát,
kde má skrýš můj sen.
Tak pojď, půjdem,
půjdeme tam, kde za řekou táhne dým,
tak pojď, půjdem,
pláchneme tmám, já znám cestu údolím,
tak pojď, půjdem,
půjdeme tam, kde láska má tajný kód,
jen pojď, můžeš vést malý prám,
smíš plout, kam chce říční proud.
Kde se vzbouzí den,
kde se skrývá sen,
teple dýchá zem,
zůstaň, tak zůstaň,
tak zůstaň, zůstaň, zůstaň tu se mnou.
Hedy, budu kouřem ti psát,
kde má vítr dům,
Hedy, dej si v ústraní zdát,
kdo zná klíč k těm snům.
Tak pojď, půjdem,
půjdeme tam, kde postavil vítr chýš,
tak pojď, zvláštní nápoj ti dám,
z mých záhonů mám tu číš,
tak pojď, půjdem,
půjdeme tam, kam prokřehlé táhne žár,
jen pojď, půjdem,
lásku ti dám, pár sluncí i mraků pár.
Už se vzbouzí den,
světlo zháší sen,
teple dýchá zem,
zůstaň, tak zůstaň,
tak zůstaň, zůstaň, zůstaň tu se mnou.
Heédy, ó ó ó Héédy ó ó ó Hééedy.
Už se vzbouzí den,
světlo zháší sen,
teple dýchá zem,
zůstaň, tak zůstaň,
tak zůstaň, zůstaň, zůstaň,
zůstaň, Héééédy.
|
Jiří Korn:
Jiří Korn:
David Koller:
