Cari Elise Fletcher, která jako pseudonym používá netypicky pouze své příjmení, si získala armádu fanoušků a hlavně fanynek přímočarým přístupem ke své sexualitě. Kolem ní se točí většina jejích písní. Zpěvaččino třetí EP neslo titul "The S(ex) Tapes", v diskografii najdeme třeba i song "Her Body Is Bible" a ostatně i debutové album se jmenovalo "Girl of My Dreams". Na své druhé desce "In Search of the Antidote" se ale čerstvá třicátnice textově poněkud uklidnila a hudebně naopak trošku přitvrdila.

Pokud byste hledali typickou představitelku alternativního lomeno queer popového písničkářství, Fletcher by s přehledem mohla vést peloton. Na albové dvojce se ale přece jen více posunula k introspektivnějším tématům, s čímž ostatně souvisí i název kolekce - při psaní písní pátrala po jakémsi protijedu na vše, co se jí honilo hlavou.

Pomáhali jí při tom opět producentka a skladatelka Jennifer Decilveo a její kolega Timothy Sommersen, kteří dali jejím velmi osobním tématům výsledný tvar energií a emocemi nabitého písničkářství. Oproti minulým nahrávkám zní zpěvačka na novince ještě o něco více kapelově, popově kytarový zvuk jen občas drobně podporuje elektronika. Prim tu totiž opětovně hraje její podmaňující a expresivní zpěv, kterým se snaží sdělit své bolístky, příběhy a touhy. Jenže ty nemusejí být jen její, ale i naše.

I tak ale v tracklistu převládají rychlejší a střednětempé kousky, v nichž se interpretka ze svých pocitů může pořádně vyzpívat. Desku asi nejlépe reprezentují úderné singly "Pretending" a "Eras of Us", rodačka z New Jersey se ale nebojí ani velkoleposti - jako třeba ve sbory výrazně podpořené skladbě "Ego Talking". Hlavně ale jedenáctipoložková nahrávka působí neuvěřitelně soudržně a bez vycpávek. Jako by vše, co nesplňovalo případné singlové či koncertní ambice, šlo bez milosti do koše.

Fletcher se možná od ostatních alternativně popových písničkářek, které zpívají o lásce, až tolik neliší. Na "In Search of the Antidote" se jí však podařilo poskládat skvělou kolekci písniček, které vás do svého světa vtáhnou nejen podmanivým zpěvem interpretky, ale také působivou atmosférou. A navíc se v úplně poslední skladbě dozvíte, cože je pro ni tím protijedem, po kterém pátrala. A to je dobře. Happy endy jsou totiž potřeba.