Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Když jsem začínala, hledali všichni novou Mariku Gombitovou. Zpěvačku, co bude mít velký a vysoký hlas. To jsem já úplně nebyla. Myslím, že moje největší síla spočívala v tom, že jsem odmítla tradiční textaře. Oni totiž ženy viděli trochu tak, že úplně nemají mít svůj názor a jen zpívat hezké písničky,“ vzpomíná Kirschner a dodává, že nebyla jedinou, která se tehdy rozhodla odlišit.
Zásadní změna však přišla až s deskou Krajina rovina z roku 2010. „Dva roky po vydání Krajiny roviny byly celkem těžké a práce jsem neměla až tak moc. Dnes ale vidím, že to stálo zato a je to jedna z nejlepších desek na Slovensku posledních dvaceti let,“ přemítá. „Někdy ta hudba může mít i jinou úlohu a nemusí být jen hezká a líbivá. Síla žen je obrovská a ten kus cesty, který jsme od devadesátých let urazily, je opravdu velký,“ dodává.
VIDEO: Vzpomínky na dětství. Jana Kirschner avizuje klipem chystané album |
Přesto stále v hudebním průmyslu existují rozdíly mezi pracovními podmínkami pro muže a ženy. „Headlinery na festivalech jsou hlavně muži a i obecně dostávají větší zakázky. Hudební a kreativní byznys je v rukou mužů. Vidím o kolik víc energie musíme jako ženy do projektů nalít, aby šly a fungovaly. Abychom si získaly respekt a nebyly jen za nějaké panenky. Někdy se pořád potkáte s člověkem, který ví, že jste dospělá žena, ale debatuje s vámi, jako byste měla osmnáct let,“ popisuje.
Zároveň však upozorňuje, že není typ feministky, který se snaží jít za každou cenu „proti“. „Myslím, že muži sehrávají v našich životech extrémně důležitou funkci. Miluju je a miluju je za to, jací jsou a jak vidí svět. Jsem vděčná, že s nimi mohu pracovat, ale snažím se dávat příležitosti také ženám, protože jsem častokrát viděla, jak samy ženy ženám nedávají příležitost, i když daný úkol ten muž neodvede lépe,“ říká.
Nenechat se otrávit
Řeč v rozhovoru přišla i na současnou situaci na Slovensku, kterou si jde jednoduše promítnout do písně Delia nás (ačkoliv deska vznikala už za covidu). Cítí Jana Kirschner rozdělení i okolo sebe? „Určitě. Myslím, že to souvisí se strachem a samozřejmě s tím, že lidé často nedostávají pravdivé informace. Třeba mé rodiče považuju za vzdělané lidi, kteří nikdy neměli problém být liberální a otevření, poslední roky se to však zkomplikovalo a cítím, že demagogie, která plyne také ze sociálních sítí, se odráží v tom, jak jednají. Volí pod tlakem a ovlivnění strachem,“ přibližuje svůj pohled.
„Ale už jen proto se na ně a podobné nedá ukázat prstem a zamítnout je. Jsou to lidé, které upřímně milujeme, ale když náhle přijde řeč na názory nebo volby, jde vidět, jak se diametrálně rozcházíme. Je to škoda, každopádně musíme najít způsob, jak dojít ke společnému slovu,“ komentuje situaci, v jejíž šťastný konec stále věří.
Všichni nejlepší Češi mají něco ze Slovenska, míní Jana Kirschner |
Další otázka se tím nabízí sama: kdyby už roky nežila v Londýně, ale na Slovensku, zůstala by za současné situace ve své rodné zemi? „Nevím, je těžké odpovědět na otázku, která vlastně není mým příběhem. Neumím si to představit. Myslím, že to mnoho lidí na Slovensku má velmi těžké a obdivuju je za to, jak odvážní jsou,“ říká. „Já se Slovenskem nikdy nepřerušila kontakt a věřím, že tou svou hudbou nějak zůstávám doma a snad i skrz ni přispívám k tomu, aby se Slovensko nerozdělilo úplně. Abychom jako lidé zůstali spolu, nepodlehli lhostejnosti a nenechali se otrávit jedem, který je momentálně ve společnosti cítit,“ dodává.
V rozhovoru si můžete dál poslechnout zpěvačku Janu Kirschner mluvit o svém perfekcionismu, nutnosti nádechu a výdechu, nové roli hudební producentky, proměnách úlohy matky, bezpečnostní situaci v Londýně i chudobě, které tam mnozí musí čelit.